Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výcvikový víkend Dešná

23. 2. 2009

Iva jsme potkali již loni na skvělém výcvikovém táboře U nás a tak jsme již při přihlašování se na jeho výcvikový víkend Dešná zhruba věděli do čeho jdeme... i když ... člověk se nikdy nemůže připravit na všechno a vždy se najde něco co překvapí...tentokrát to bylo určitě počasí. Sněhová kalamita způsobila, že sníh je nejen u nás v Jizerských horách, sníh byl po celé cestě přes Moravu ale i v Dešné, kde prý sníh bývá málo kdy, bylo sněhu nad kolena... páteční cesta na místo konání byla celkem příjemná až na nápad paničky zkrátit si cestu, kterou nám nabízela navigace přes kopečky .... no spíš kopce, zasypané sněhem, neprotažené cesty a zaváté silnice... páníčkovo nadávání slyšíme s Fajuškou v uších ještě dneska. Když se podařilo zdolat místní kopečky a do kempu zbývalo posledních pár kilometrů, chtěl páníček zastavit u kraje cesty na vypluženém plácku a ejhle jen jsme zastavili, propadla se polovina auta do příkopu a situace vypadala naprosto beznadějně (jo ani čtyřkolka není všemocná). Ovšem beznadějnost situace skončila po necelých 20 vteřinách! Protože první auto co projíždělo kolem zastavilo a vytáhlo nás ze šlamastiky. Oooo Moravo díky za vstřícné moraváky :-)

Konzultace na kladině

Po příjezdu do kempu jsme se ubytovali a všichni tři vyrazili do hospůdky na počáteční seznámení. Seznámili jsme se s většinou účastníků, prokonzultovali s Ivošem problémy, které s Fajuškou máme (nebo možná ona s námi :-)) aby bylo jasné na co se v příštích dnech zaměříme. Druhý den ráno začalo cvičení na plácku s půlmetru vysokou vrstvou sněhu. Pěkně jsme si museli cestičky prošlapat. Ještě před cvičením nám Ivoš ukázal jak lehce s elegancí sobě vlastní je možné naší neukradnutelnou ostrou akitu ukecat a přetáhnut na svojí stranu v podstatě během několika málo minutek. Fajuška bez koše hltala každý Ivošův pohled, gesto a bez mrknutí oka s ním odcházela do neznáma a panička i páníček jí v tu chvíli byli pravděpodobně někde u ocasu...od této chvíle se už Fajuška pohybovala na volno mezi ostatním lidským i psím osazenstvem. 

Na volno ve smečce

 Občas se nějaký spor nebo vyříkávání objevilo, ale při nich jsme se učili jak tu naší pruhovanou akití potížistku zvládnout a uklidnit. Krom chůze u nohy, sedání lehání, poslušnosti na kladině, přivolání byl v sobotu i rychlokurz vystavování pod vedením pana Luďka Nováka (rozhodčí pro exterier a rozhodčí z výkonu KJ).Obrana

Dalším důležitým bodem výcviku byla ulička (něco na způsob kruhovky při obranách) jejímž účelem je zpevnění nervové soustavy jednotlivých psů. Naše hrdinka se při prvních zkouškách nejdříve tvářila, že tam za A vůbec není a za B že jí žádný figurant nemůže rozházet a je pod její úroveň si vůbec štěknout. Po pár opakováních, se ale osmělila a po vzoru ostatních tomu přišla na chuť. Při závěrečné zkoušce bylo vidět, že už si situaci užívá. V sobotu končil výcvik v sedm hodin večer a všichni byli tak unavení, že v osm už byli téměř všichni (jak hafani tak lidi ve svých pelíšcích)... mrtvolák Fajuška :-))

 

 Nedělní výcvik začínal v devět hodin a Ivo si pro nás připravil lahůdku aneb zrychlený vojenský přesun alias vyklizení chatek během deseti minut. Největší horor to byl pro páníčka, při vydání rozkazu ještě podřimoval a druhý postižený byla Fajuš, která při balení věcí a příjezdu auta byla pevně přesvědčená huuráááá jedeme domů. No nejeli jsme... a tak si Fája vylila zlost nejdříve na nejmenší účastnici Hurlince :-( protže si dovolila projít kolem Fajčina osobního autíčka :-( ovšem díky pohotové paničce Hurlinky se nic nestalo, jen to že drobátko ujeli nervy mě a Fája dostala na budku... Nedělní cvičení už bylo o řád příjemnější, protože cesty ve sněhu už byly vyšlapané jen ten mráz -11°C byl trošku nepříjemný... no hooodně nepříjemný ;-) Po uličce a poslušnosti byla na řadě bojovka, kdy se všichni postupně vydali hledat po stopách Ivoše a za jeho nalezení každý obdžel, památeční CAMRÁTKO. Neděle končila tréninkem přivolání psa v co nejrychlejším čase a Fajuška si vedla na jedničku!

Fajuška s Ivem

Celý víkend byl opravdu senzační a stál za to! Děkujeme všem našim spolubojovníkům za to, že s náma vydrželi - namátkou Daně a háravé berňačce Meggi (alespon jsme v tom hárání nebyly samy ;-)), úžasné modré doze Kentíkovi a jeho smečce, Kačce a berňačce Nessy, čokoládové labradorce Moly s paničkou, parsonce Hurlince s paničkou, našim spolubydlícím z chatky a jejich nádherné Agátce, smečce šarplantinců s milým páníčkem a všem dalším.

Dostali jsme spoustu drahocenných rad, podle kterých se budeme řídit a za nějaký čas si víkend určitě zopakujeme! Už teď se moc těšíme! 

A v neposlední řadě díky páničkovi, že s náma jel a celé to s náma i v tom mrazu vydržel a hlavně udělal všechny tyhle nádherný FOTKY! Díky!

Pája a Fája :-)

 

 
 

Portrét


 

Poslední fotografie


Kontakt

Anketa AI


Anketa AUO