Výcvikový tábor - Pecka 2008
Díky úžasné shodě náhod (a hlavně díky Janě a její Bernii) jsme měli tu čest se zůčastnit prodlouženého výcvikového víkendu Psího tábora u nás - Pecka 2008 pro švýcarská plemena a hlavně berňáčky. Připouštím, že Fajka není zrovna švýcarské plémě a tak byla obava jak takový jeden nezávislý, až primitivní a hlavně tvrdohlavý japonec zvládne perné 4 dny plné výcviku, povelů a drezůry. Byli jsme však ujištění, že nebudeme jediní s jiným plemenem a že ani japoncova tvrdá hlava nevadí :-)
Ve středu 30.4. nastal den D a společně s Fajkýšem a páníčkem jsme vyrazili vstříc novým zážitkům. První večer v novém prostředí mezi spoustou psů a ještě více lidí byla Fajka naprosto příšerná až mě napadala myšlenka, že pokud se to druhý den ráno nezlepší bude asi lepší tábor opustit a nerušit ostatní při výcviku. Druhý den se však rozpoložení Fajky zlepšilo, uklidnila se a smířila se s myšlenkou, že zůstáváme a tak nic nebránilo našemu výcviku. Píšu záměrně našemu, protože sem se opět přesvědčila, že je třeba nejdříve důkladně vycvičit paničku :-)
Stopování:
Každé ráno v 6:00 byl nástup pro zájemce o stopování. Na výcvik stop jsem se dlouho chystala, ale nevěděla jak přesně začít a proto jsem si stopy nechtěla nechat ujít. První den panička jen pozorovala jak na to a další dny jsem se už s Fajkou aktivně zapojila. Začátky jsou vždycky těžké, ale po třech dnech bylo vidět, že našeho japonce čuchání baví a pro milovaný sýr by pročmuchala celé pole, kdyby mohla :-) Výcvik stop krásně vedl hlavní výcvikář Vašek, který nám udělil spoustu užitečných rad a tak teď když víme jak na věc, nic nebrání našemu trénování ve stopách.
Výcvik poslušnosti:
Výcvik probíhal ve více skupinkách, dle schopností a úrovně vycvičenosti páníčka i pejska. Naši skupinu pro začátečníky vedla Jarmila Rybová. Skupinka jsme byla zpočátku velmi malá, ale postupně se k nám přidávali další a další spolubojovníci. Chůze na vodítku obraty u nohy, sedání, lehání to všechno se pilně procvičovalo a pokud byla Fajka v náladě tak byla i šikovná a šlo jí to. Když si však Fajka usmyslela, že sedání, lehání či obratů u nohy už bylo dost tak si postavila svojí dubovou palici a bylo velmi těžké s ní hnout. Naše výcvikářka Jarmila však byla úžasná, měla pro naší orientální povahu pochopení a tak se velmi často, když na nás přišla se cvičením řada ptala, zda má japonec na cvik náladu nebo nemá... :-)
Jeden ze cviků, který se nám vyhnul velkým obloukem byl aport. Japonci jak známo mnoho neaportují a ani Fajka není výjimkou. Svou oblíbenou hračku nebo míček aportuje jen doma na zahradě a to ještě jen při dobrém rozmaru. Jediný cvik, který jsme zatím dopilovali na jedničku je dlouhodobé odložení. Jakmile sebou totiž náš japonec flákne o zem a dostane povel zůstaň je spokojený, že může ležet, pozorovat okolí a panička po něm nic dalšího nechce :-)
Při jednom z posledních výcviků se trénovalo i přivolání v uličce psů, procházení mezi lidmi i mezi pejsky a kupodivu ani zde jsme se neobjevil žádný zásadní ani nepřekonatelný problém a tak japonec absolvoval všechny socializační cvičení.
Děkujeme Jarmilce za velmi vstřícný a lidský přístup, mnoho udělených rad jak předcházet problémům a co pilovat :-)
Výstavní kruh:
Další část výcviku, na kterou jsme se velmi těšili, protože máme v úmyslu opět zavítat na nějakou tu výstavu, proto potřebujeme trénovat a hlavně poradit co zlepšit a jak na to. V kruhu se nám věnoval Pavel Pečenka, který nás opravdu nadchnul a utvrdil v tom, že je možné vystavit každé zvíře a tím tedy i našeho Fajkýše :-) Fajka sice nejprve stávkovala a držkovala, ale pak už se v kruhu snažila a panička se dověděla spoustu rad, které jsou k nezaplacení a tak moc děkujeme a slibujeme že budeme pilně trénovat.
Soutěže:
Druhá soutěž byla podobného ražení, avšak do hry byl aktivně zapojen i páníček. Na startu po zapnutí stopek nejprve vyběhl páníček, který měl za úkol sprintovat do cíle, jakmile dosáhl cíle začal přivolávat pejska, který měl opět co nejrychleji doběhnout do cíle za páníčkem a až po té se vypnul měřený čas. Zatím nezní popis tak hrozně, když si však představíte že trať vedla do jednoho z nejprudších kopců v okolí tábora a bylo krátce po dešti a vše bylo velmi kluzké musí být každému jasné, že bylo o zábavu postaráno. Další zrádný moment nastal ve chvíli, kdy páníček hrdinně vyfuněl kopec a konečně se doškrabal do cíle a zjistil, že nemůže vydat ani hlásku (natož přivolat psa) protože plíce zůstaly pravděpodobně někde na startu :-) Fajka tentokrát už běžela o poznání lépe a i panička se hooodně snažila a tak jsme skončily na krásném 12 místě.
Výsledková listina zde: Soutěž číslo 1 a číslo 2.
Jako bonus jsem se zúčastnila i pořádaných čarodějnic a soutěžila o tu nej nej a místo na hranici.... Nachystala jsem si nějaký ten čarodějnický převlek a hurá na slet. Hlavu upravovat již nebylo třeba, protože do čarodějnické image perfektně zapadá i v přírodním stavu :-) Pravděpodobně zapůsobilo naše pejskařské pojetí a naše kouzelné zaklínadlo a tak jsem získala jediný diplom, který bylo pro mě s japoncem možné získat :-))
Foto oficiální diplomované čarodějnice pro rok 2008 jsou zde: Foto + Diplom
Krásnou, nečekanou a velmi poučnou částí celého tábora byla i účast pana Ivo Eichlera a jeho dvou svěřenců šibáka Hitchiho a ovčouna Dana, které má u sebe momentálně na převýchovu. Pan Eichler se účastnil veškerého dění včetně soutěže běhu do vrchu a jeden večer byla na programu i jeho přednáška s diskuzí. Byl neuvěřitelně přátelský a kdokoliv se přišel poradit s problémem tak nikoho neodmítl a všem se snažil radit jak jen to šlo. Bylo opravdu úžasné sledovat jeho práci při převýchově svých svěřenců a často nás všechny bavil svým úžasným vtipem. Neodolala jsem a přivezla jsem si i jeho DVD Základy výcviku psa i s jeho originálním podpisem :-)
Celý pobyt nám zpestřovala i účast našeho páníčka, který nám dělal morální podporu a fotografa a tak díky němu máme i spoustu fotek.
Díky všem organizátorům, ale i účastníkům byl celý prodloužený víkend úžasný bez jakýchkoliv známek stresu či nervozity.
Náš velký dík patří všem, kteří měli s naším tvrdohlavým japoncem možnost se trápit na cvičení nebo ve výstavním kruhu, velký dík patří i všem organizátorům, kteří pořádají takovéto akce s velkou láskou ke psům i jejich páníčkům a věřte, že láska a nadšení bylo opravdu znát na každém kroku. Moc se nám u vás líbilo a doufáme, že příští rok se budeme moct znova zúčastnit a zpestřit oranžovo-bílo-černé řady berňáčků i jedním žíhaným japoncem :-)
