Únorový skoro-jarní víkend
Nádherný slunečný až skoro jarní víkend na začátku února, kdo by to čekal a hlavně tady u nás na horách. Slunečné počasí (bohužel bez sněhu) přímo lákalo k procházkám a výletování.
Protože přesně tento typ počasí Fajkýšek miluje, slunečno přesto chladno bez deště její nálada a celkové rozpoložení by se dalo komentovat pouze slovy: neunavitelná neřízená střela. Každodenní procházky délky cca 10 km jsou pro ní hračkou. Po 10 kilometrech v terénu, když panička sotva plete nožkama, tak Fajkýšek naznačuje, že začíná být teprve mírně zahřátá a při návratu domů radostně poskakuje po zahradě s míčem a nechává se honit nebo neúnavně aportuje :-/
Budeme muset přitvrdit a vymyslet aktivity, při kterých maká hlavně pes a panička se veze. Na lyže to bohužel podle předpovědí tento rok už moc nevypadá :-( a tak si panička pravděpodobně zvýší úrazovou pojistku a vytáhne kolo :-) A možná, že zkusíme na doporučení kamarádky Roxi konečně ty stopy, protože čuchání Fajku evidentně baví.
Fajka už kompletně shodila svůj zimní kožíšek a tak jsou chlupy všude kam se člověk podívá a i tam, kde by je normálně nečekal :-) V sobotu na ranním venčení s námi byla i malá Adélka a tak sem konečně pořídila i nějakou tu fotečku aby bylo jasné že děti nepapáme :-) Fajka má obě děcka co jsou u nás v rodině velmi ráda, bohužel nemá moc šancí k častějšímu kontaktu a proto se občas chová jak slůňátko v porcelánu. Ale věřím tomu, že až Fajka ještě malinko zmoudří a i lidská štěňata trošku povyrostou budou mít o společnou zábavu postaráno ...
