Jdi na obsah Jdi na menu
 


MID Okolokutné Hory

15.5.2015-  Vyrážíme na dogtrekking Okolo Kutné hory. S Dokýšadlem se nalodíme do jetíka, vyrazíme do Jablonce pro neteřinku, docpeme auto vším potřebným do posledního místečka a zbývá vyzvednout posledního člena týmu u Jany Henychové na Maxově. Při rozhodování koho vezmeme sebou nám je svěřená modrooká blondýnka Arnhild, která má zrovna falešku a potřebuje přijít na jiné p1090569.jpgmyšlenky :-) Vyfasujeme vše potřebné, naskáčeme všichni do jetíka a míříme ted už rovnou směr Kutná hora. Při hledání místa startu narazíme na Staníka s Michalem. Rozbalíme stany a užíváme si pátečního večera. Slavíme jak já, tak Staník a že máme obě důvod :-) a dokonce se na nás přijedou z nedaleka podívat i Hagísovic. Spát jdeme až kolem půlnoci, než nakrmím Dokýšáka je už Aďa o chlup rychlejší a leží ve spacáku, blondýnka je taky rychlá než se stihnu rozkoukat,obejde třikrát stan a už leží na dece! mojí! a zabírá celej spacák i karimatku, no tak jako host do domu bůh do domu, ale kde budu sakra spát já!!? Nakonec se teda vcucnu do spacáku vedle blondýnky a obtočím se kolem ní... ale co už aspoň, že hřeje :-)

p1090603.jpg

Ráno vstáváme brzo, kvůli počasí, má být teplo tak ať ujdem co nejvíc dřív než začne smažit slunce. Jsme všichni hlášeni na MID a při obdržení itineráře nám zmrzne všem úsměv na tváři...56 km! MID jo??? A vyhlášení v 20:00 a máme tam už být jo??? to má bejt vtip? přemýšlím jak s touhle cifrou naložit vzhledem k Aďě a ani nevím jak proplujem startem a ujdeme prvních 5 kilometrů, jde se dobře, slunce svítí azuro modro, psiska šlapou paráda. Než jsem se vzpamatovala jsme na sedmém kilometru a já teprve zapínám navigaci. Projdeme vesničku Bylany a míříme směrem k rozhledně jménem Vysoká, kde máme první K1. Trošku se prodíráme řepkovým polem, naštěstí jen na okraji, pod rozhlednou dáme první osvěžení shodíme první svršky a vrháme se dál do krajiny zalité slunce. Přes Meziholezy doputujeme po asfaltové silničce do Nové Lhoty až na zámek Roztěž. Všechna čtyři psiska šlapou parádně (to asi že sebou máme tu bloncku tak se chtěj všichni tři Fíček Mates i Dokýš vytáhnout) a až na zámek máme svižné tempo. Po malé pauze na doplnění energie a tekutin pokračujeme lesem ke zřícenině hradu Sion. V nohách máme hruba 15 km kilometrů a Aduš začíná trošku ztrácet tempo, chladí si v potůčku nožky a já intenzívně přemýšlím, kde nejlépe trať zkrátit (56 km je pro neteř prostě ještě strašně moc) a přitom dojít do cíle po svých. Nakonec kousek u Reliéfu Jana Roháče z Dubé se loučíme se Staníkem a Michalem a posíláme je dál  s tím, že se někde ke konci potkáme. My dáme pauzu a padne rozhodnutí vynechat dvě nejvzdálenější kontroly a to K3 Kamenná Lhota a K4 Malá Skalice.

p1090671.jpg

Dorazíme na Sion, kde máme kontrolu číslo 2 , dáme delší pauzu na osvěžení a pak pokračujeme dál po červené k rybníku Vidlák, který je od nás vzdálen cca 5 kiláčků. Cesta vede lesem, je úmorné vedro a slunce pálí a tak jdeme vyloženě výletním tempem, což vyhovuje nejen Aduš ale i psům :-) Všichni se těšíme na osvěžení u rybníka... Aduš odhazuje batoh boty a vrhá se rovnou do vody :-) cachtají se s blondýnkou i s Dokýšadlem, nakonec nejdéle ve vodě vydrží Aďa :-) přesuneme se po kraji rybníka do místní hospůdky a dáme si polívku a kofolu. A vychutnáváme si odpoledne, výhled na rybník, sluníčko, Blondýna i Dokýšadlo vytuhnou pod stolem, prostě klídek a pohodička. Po zhruba 2 hodinách odpočinku vyrážíme pomalu směrem zpět ke Kutné hoře. Staník s Michalem nás určitě časem doženou. Vyrážíme na zpět po červené k Sionu. Aduš šlape co to jde, ale přece jen není zvyklá dlouhodobý tah psa a tak si chvílema odpočívá a připíná p1090711.jpgBlondýnku na můj bederák...mám teda dva tahouny a to se to panečku šlape... to by se to snad i běželo :-) brzdím psiska co to jde, aby nás Aďa stíhala. U Sionu dáme opět pauzu a doplníme energii, a tekutiny. Vyházíme téměř vše co má Aďa v batohu a přesouváme zátěž do mého, aby se jí odlehčilo. Stavíme na kratičké pauzy a i přes dotazy, kdy už tam budéééém ??? :-) šlape neteřinka statečně dál. Úsek v polích a loukách překonáváme s písničkou na rtech a na kraji lesa překonáváme krizi písničkou holka modrooká :-)) Píseň zakončíme nečekaným brodem přes říčku, já posera opatrně, abych se nenamočila a nerozbila si ústa, zatím co Aduš říčku bez váhání proběhne :-))) Kráčíme kolem Hammerského rybníka až do Malešova na poslední K 5. Cesta se kolem vody docela vleče. Aďa překonala krizi a vyšlapuje jako zkušená trekařka.V Malešově je poslední možnost odvozu z tratě, pak už pokračujeme jen divočinou odkud odvoz nebude možný. Nabízím tedy Aďě odvoz a než se ve stanu vzpamatuje doťapu s chlupáčema těch posledních 5 kiláků sama. Měla by ujito 40 kilometrů a už tím by překonala svoje dosavadní maximum, ale Aduš je vytrvalá houževnatá (prostě celá já :-))) odvoz rázně odmítá a šlape a šlape. Klikatíme se loukama lesem, roklema kolem Velkého rybníka. Střídavě mám Blondýnku na bereráku já, střídavě Aďa. Libuju si jak krásně plynule táhne vpřed, když zastavíme okamžitě zalehne a odpočívá jakmile se zvedneme okamžitě vstane a pokračuje v načaté práci :-) Ideální tažný pes pro treky :-) U Velkého rybníka míjíme hospůdku kterou znám, tady jsme před pár lety při prochajdě s akitáři měli pauzu na oběd. Dnes je tu pusto prázdno, hospůdka zrušená, dům na prodej. Škoda mohli jsme si dát něco k jídlu. Ukousneme z vlastních zásob a pokračujeme po stezkách dál. Naši hokejisti zrovna hrají důležitý zápas, ale vzhledem k tomu, že v zahrádkářských koloniích nikdo neslaví je výsledek asi jasný. To, že naši prohráli mě potvrdí i osamocený rybář. Pokračujeme posledním 2 kilometrovým úsekem, kde už nás měl dojít Staník s Michalem, ty jsou, ale kdesi vzadu ještě, je 8 hodin p1090747.jpg

večer, sluníčko zapadlo a nám volají pořadatelé, kde jsme a kdy dojdem. Zbývá nám poslední kiláček a půl a tak na nás s vyhlášením počkají. Aduš šlape statečně a čím menší úsek do cíle nám zbývá tím rychlejí šlape...cíl s Blondýnkou dokonce probíhají a já myslela, že už fakt nemůže :-) Nakonec nám tedy sice chybí dvě kontroly, ale ušly jsme celkově 46 km za 13 hodin 12 minut, Aďa má tedy nový osobáček.... ve třinácti letech to vůbec není špatný :-) a došly jsme do cíle po svých :-) S vyhlášením se čeká i na Staníka s Michlem, kteří dorazí asi hoďku po nás. V cíli klábosíme s ostatními trekaři a hned po vyhlášení Aďa Blondýnka i Dokýšadlo okamžitě skáčou šipku do pelechů, zatím co my se Staníkem a Michalem kecáme do dvou do noci , ujídáme zásoby a hlavně pokračujeme ve slavení :-) padla i ta druhá flaša likéru. Cestou do stanu se mě pletou nohy a nevím kdo zato může víc, jestli ujité kilometry a nebo Staníkův výborný likér :-) Když se konečně dostanu do stanu, zjistím, že moje místo na spaní opět obsadila Blondýnka a tak se opatrně vcucnu na kraj spacáku a po celodenním šlapání usínám jako špalek. Ráno vstávám s obavou jestli mě neteřinka nebude proklínat, a ono naopak, ptá se po další podobně skvělé akci :-))))) uuuf :-))

p1090788.jpg

Sbalíme stan, vyvenčíme chlupáče, rozloučíme se a vyrazíme směr domov. Cestou za odměnu ještě dáme nanuka a zmrzlinu. Vrátíme Blondýnku do svého domova a máme jasno, příště jede s náma zase ona. Je prostě dokonalá :-))

Fotky naše, fotky Staníka, fotky pořadatelů :-)

 
 

Portrét


 

Poslední fotografie


Kontakt

Anketa AI


Anketa AUO