FEIKO

 Na startu bylo možné krom beaglů, choďáka Kazíka, luisiánky Keri a naší Fajušky vidět i plemena jako německý ohař, čivava, bernský salašnický, kokršpanělé, špringři, šeltie a mnoho kříženců. Brzo ráno, ještě za tmy jsme vyrazili směr Kazíčkovic a po cestě do Semil ještě nabrali Evu s Keri. V neuvěřitelné pohodě a klidu se nám podařilo všechny nacpat do našeho auta :-) a do Semil jsme dorazili už za světla. Vycházeli jsme kolem deváté na trať, která vedla Riegrovou stezkou přes Spálov do Železného Brodu, odtamtud přes Líšný na Suché skály, pak přes Koberovy a Hamštějnský hřeben se pokračovalo na nejvyšší bod tratě a to Kozákov (744 m.n.m). Romantickou Riegrovou stezkou jsme prošli ani nevíme jak, cesta do Železného Brodu utíkala rychle a hladce po rovinách ovšem stoupání k Suchým Skalám do Koberov a na Hamštejnský hřeben již bylo náročnější a při šplhání na Kozákov jsme (ač nevěřící) již viděli snad všechny svaté :-)) Na rozcestí nedaleko Sušek jsme díky špatnému rozcestníku zvolili nesprávný směr cesty a zašli si mimimálně dva kilometry navíc :-( což nás drobátko rozhodilo z tempa a při odpočinku jsme přemítali o tom, že jsme určitě poslední a všichni už nás předešli. Jaké bylo ovšem naše překvapení, když se nám za zády najednou vynořil dav, který zakufroval na úplně stejném místě :-) to nám nalilo sílu zpět do žil a vyrazili jsme pokračovat v polykání dalších kilometrů. Od této chvíle jsme si již hlídali mapu a každý sloup a strom, zda na něm není nakreslená naše značka. Na vrcholu Kozákova probíhala zrovna drakiáda a díky tomu, že nahoře opravdu hodně foukalo dráčci létaly a bylo opravdu na co se dívat. Po krátkém občerstvení nás už čekalo jen klesání zpět dolů do Semil do cíle kam jsme dorazili po 7 hodinách a 20 minutách kolem čtvrté odpoledne. Původně byla vypsaná délka trati 20 kilometrů, v itineráři bylo uvedeno 23 km, ale díky našemu kufrování jsme nakonec našlapali 25 kilometrů. Všichni jsme se shodli, že trať byla mnohem náročnější než 40 kilometrová trasa v Jizerských horách. Nepříjemných kopců, stoupání a klesání bylo mnohem víc a taky únava byla značná. V šest večer nás čekalo vyhlášení výsledků (obsadili jsme společně 8-9-10 místo) obdrželi diplomy dárečky a vyrazili k domovu. Děkujeme organizátorům za pěknou akci, i za to slunce, které opravdu bylo :-) a velké dík Janě s Kazíkem a Evě s Keri za skvělou společnost při zdolávání náročné tratě!

Těšíme se na nějakou další společnou akci s váma :-)

Pár našich foteček TADY.